BestGhazals.NET: Read Urdu poetry in Roman English, Urdu and Devnagari Hindi

BestGhazals.NET: Read Urdu poetry in Roman English, Urdu and Devnagari Hindi

Search BestGhazals

Sunday, December 20, 2020

Poetry in memory of Dr BR Ambedkar: Voh tum ko Tilism ke darwaze tak le gaya tha....


This poem is a tribute to one of the greatest icons of twentieth century, Babasahab Dr BR Ambedkar who made immense contribution towards uplifting the scheduled castes and backward communities. Shams Ur Rehman Alavi is a Bhopal-based Urdu poet. 

वह तुम को तिलिस्म के दरवाज़े तक ले गया

वहाँ लटके सदियों पुराने क़ुफ़्ल* की चाबी भी दे गया 

और जाते जाते कुछ मंतर भी बता गया

तुमने मंतर सुन लिए 

चाबी कहीं टाँग दी 

और उसका बुत* बना कर सामने रख लिया 

अब तिलिस्म तुम्हारी आँखों से ओझल है 

तुम इसे कैसे पार करोगे 

मंतर** भूल चुके तुम 

चाबी कहीं खो गयी 

मगर तिलिस्म अब तक वहीं है 

और तुम भी वहीं 

शम्स उर रहमान अलवी 


Now read the verse in Roman English script:

Voh tum ko Tilism ke darwaze tak le gaya 

wahaa.n laTke sadiyo.n puraane qufl* ki chaabi bhi de gaya

aur jaate jaate kuchh mantar bhi bata gaya 

tumne mantar sun liye

chaabi kahiiN Taang di

aur uska but banaa kar saamne rakh liya

ab Tilism tumhari aankho.n se ojhal hai

tum ise kaise paar karoge

mantar bhool chuke tum

chaabi kahii.n kho chuki hai

magar tilism ab tak wahii.n hai

aur tum bhi wahii.n

Shams Ur Rehman Alavi


Mini-dictionary

*Qufl, क़ुफ़्ल=lock

**mantar, मंतर= code word, teachings, real message

But, बुत= idol

NOTE: This Urdu nazm was written when there were a series of violent incidents directed against Dalits, and at that point of time, the poet felt that had the community imbibed his teachings, the situation would have been different.

Dr BR Ambedkar had tremendous farsightedness and he had not just found the ills but had also given the prescription to the followers as to how they can tackle casteist oppression. His struggle led to a tremendous change, however, casteist violence and casteism remain a major issue in the country. In fact, Dr Ambedkar had cautioned his followers as well. The verse is a poetic tribute to his farsightedness.

[नोट: डॉ भीमराव आंबेडकर न सिर्फ भारत के संविधान के निर्माता बल्कि बीसवीं सदी की दुनिया की बड़ी शख्सियतों में से एक थे. उन्होंने दलितों और पिछड़ों के साथ ज़ात की बुनियाद पर होने वाले ज़ुल्म और छुआछूत के खिलाफऐसी जद्दोजहद की जिसका कोई मुक़ाबला नहीं. 

पूरी ज़िंदगी उन्होंने अपने समाज को जागरूक करने के लिए वक़्फ़ कर दी और इस समाज के मसाएल और उनके हल भी बताये. ये नज़्म उस वक़्त लिखी गयी थी जब दलितों के खिलाफ वायलेंस की एक साथ कई घटनाएं हुईं. इस नज़्म में यही मेसेज है कि अगर उनकी तालीम को सही मानों में लोग समझते, ख़ास तौर पर बताये गए नुस्खे जिसकी तरफ उन्होंने इशारा भी किया था, तो जो कुछ ज़ुल्म और असमानता अभी भी हम देख रहे, वह नहीं होता. महान शख्सियतों के साथ अक्सर ऐसा होता है मगर डॉ आंबेडकर ने अपने समाज को चेताया भी था. नज़्म को इस कांटेक्स्ट में पढ़ा जाए ]

یہ نظم، در اصل ڈاکٹر بھیم راؤ امبیڈکر کی شخصیت، ان کے دلت اور پست اقوام کے لئے کئے اٹھائے گئے اقدام اور انکی  عظمت کا اعتراف ہے۔ شمس الر حمٰن علوی کا آبائ وطن لکھنؤ اور قصبہ کاکوری ہے مگر بھوپال میںرہائش اور تعلیم ہوئ۔ شاعری اور صحافتی زندگی بھی بھوپال میں گزری ہے۔

Popular Posts